Angiotenzin

Angiotenzin I a angiotenzin II
Funkce reninu, angiotenzinu a aldosteronu; dohromady vytváří komplexní systém

Angiotenzin (Ang) je oligopeptid, který se účastní především kontroly krevního tlaku (způsobuje vazokonstrikci a vazodilataci), ale nyní je známo, že angiotenzinů je mnoho typů a že mají široké spektrum funkcí. Uplatňují se například v procesu vzniku srdeční hypertrofie, aterosklerózy, trombózy, dále však také stimulují syntézu mineralokortikoidů, funkci ledvin, regulaci CNS v otázkách příjmu tekutin, paměť, apoptózu buněk, diferenciaci tkání, syntézu kyseliny arachidonové a prostaglandinů a podobně.[1]

Angiotenziny se vážou na tzv. angiotenzinové receptory, což jsou v podstatě receptory spřažené s G-proteinem.

  1. Tadashi Inagami. ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Angiotensin Receptors. 

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search